Author Topic: CZ Pak-Kdo se hlásí dobrovolně? (Read 70170 times)

VS · « **Reply #35 on:** April 09, 2009, 03:41:15 PM »

Určitě, možné to je a už jsem mockrát myslel že je to takhle "správně". Pak128.Britain takhle začal - zkopírované kusy "staré" 128 a tu a tam něco nahrazené. No a postupem času se ta zděděná část drasticky smrskla. Představa že by se nějaká začínající sada musela dělat celá od nuly mi nahání husí kůži. Pokud vím, vždycky se nejdřív něco kopírovalo...

Osobně bych neměl nejmenší problém s tím, že by se na stávající sadě založila nová - pokud jsou všechny náležitosti splněny, proč ne. Koneckonců vzhledem k dostupným nástrojům je možné vzít data i post-release (jak to říct česky?) a udělat "mod" té sady. Třeba takhle bych si dokázal představit ten český balíček.

Václav · « **Reply #36 on:** April 10, 2009, 10:05:13 AM »

V posledním vydání nightly grafiky (9.4. bylo číslo 554) a v něm jsou stroje každý ve svém pak souboru.

K vydáním grafiky by ale také mohly přibýt poznámky o tom, co se tam vlastně změnilo (jaké stavby a vozidla přibyly, jaké byly odstraněny, apod.). Že jsou u spouštěcích souborů je hezké, ale u grafiky by také byly užitečné - ale tahle druhá část příspěvku patří spíš do téma Co mi chybí.

Poznámky k průmyslům:

O čem vím, že by to vypadalo divně, kdyby zůstalo v distribuci českého paku):

Důl na železnou rudu - nevím, že by se u nás těžila
Ropná plošina - ropa se sice u nás těží, ale...

Možné nové průmysly:

těžký strojírenský
klasický chemický (ve stylu ústecké Spolchemie, neratovické Spolany nebo kolínské Draslovky)
tabákový (pokud není na seznamu zavržených)
jaderný (sice je na seznamu zavržených, ale...)
keramický (výroba porcelánu)
lihovarnický (pivo, víno a ostatní alkohol)
vodárenský (poněkud nepřesný název - protože mám na mysli čerpání a balení minerálek)
sadařský

... to je zatím všechno, co mne napadlo pro český pak - další diskuze možná v tématech Nová grafika pro pak128 a Nové průmysly

Sim · « **Reply #37 on:** April 20, 2009, 12:55:14 PM »

Ohledne prumyslu na CZ uzemi - ono vzdy zalezi na tom, jakeho obdobi se to dotyka. V soucasnosti pokud vim probiha na nasem uzemi prakticky jen a pouze povrchova tezba hnedeho uhli. Nerosty nejsou tezeny vubec, pokud nepocitam lomovy kamen a pisek, pripadne kaolin a podobne veci pro keramiku. Jinak me napada uz jen tezba vapence, ale to tak nejak taky radim pod "bezne sutry". Naproti tomu na nekterych castech uzemi jsou provozuschopne ropne vrty, zpravidla v mistech, kde by je malokdo cekal.

Pritom v dobe jeste nedavno minule byla situace zcela jina, prakticky vsude se stouralo do zeme a tahalo se z ni co se dalo - kovove rudy, uhli, uran a buh vi co este.

Shodou nahod jsem se o vikendu objevil v jednom (dnes uz uzavrenem) dole v Ostrave a docela me prekvapilo, ze se na uzemi dnesni Ostravy tezila napred zelezna ruda a teprve az v situaci, kdy nebylo cim topit v pecich se zacalo tezit uhli...

MHD · « **Reply #38 on:** April 20, 2009, 06:26:00 PM »

A kdo to chce vědět přesně, se může kouknout na stránky geofondu. Např. tady:

Těžby česká republika

Na Průmysl

A srovnání seskupení českého průmyslu

TommPa9 · « **Reply #39 on:** April 20, 2009, 07:48:56 PM »

Keramický průmysl mi ve hře taky lehce chybí

takový dlaždičky... kachlíčky... květináče...
jinak většina těhle průmyslů je proveditelných teda pokud bude někdo, komu se bude chtít vytvořit fabriky

Václav · « **Reply #40 on:** April 21, 2009, 10:38:32 AM »

Na co si netroufám jsou povrchové doly a stromy. I když se mi hliníkárna nepovedla, mohu se pokusit udělat něco dalšího - a určitě mnohem hezčího, zvlášť, když vím, jakou výšku mají podlaží (to jsem v době kreslení hliníkárny ještě nevěděl). Nějaké nápady by byly - i když to asi budou především krychloidy.

Ale teď spíš přemýšlím nad tím, že bych pro tu svoji trať dodělal pražce a tak připravil alternativy i pro další již existující tratě, abych mohl připravit mosty pro další rychlosti.

TommPa9 · « **Reply #41 on:** April 21, 2009, 10:04:13 PM »

krychloidy nekrychloidy... tovární hala je více méně skoro pokaždý "krabicoidní útvar" jenom si asi budeš muset zjistit všechny náležitosti...

možná pro budoucnost by nebylo od věci někam napsat seznam použitých názvů pro věci vozené v sadě českých továren... a hlavně: Míň žvanit a víc dělat

Václav · « **Reply #42 on:** April 22, 2009, 09:07:17 AM »

Některé už jsou v téma Nové průmysly.

TommPa9 · « **Reply #43 on:** April 22, 2009, 09:34:32 AM »

jasně mě šlo hlavně o to, co psát u vozidel do kategorie good=?

i když pokud by se nám podařilo nacpat zboží v CZ paku do základních katetorií tak by nebyl nejspíš žádný problém

Václav · « **Reply #44 on:** April 22, 2009, 10:35:06 AM »

Myslím, že většina by se dala nacpat do základních kategorií - ale pro některé by se musely vytvořit další vagony a auta (i s přívěsy), které by trochu lépe vyhovovaly tomu danému zboží. Takže by pak pro jednu kategorii zboží bylo ve hře trochu více dopravních prostředků najednou.

A situace by byla podobná té jako je např. u zrní a bavlny na železnici, tak na silnici. Pro bavlnu mají stroje vyšší rychlost než pro zrní (u vagonů je rozdíl myslím asi 30 km/h), ale protože obě suroviny jsou pod stejnou kategorií, tak asi většina lidí používá vozy pro bavlnu i pro vození zrní. Což mi připomíná, že bavlnu bude nutné nahradit lnem.

A k té poznámce o tom, že v některých dobách v historii se na našem území těžily nerostné suroviny, které se teď už netěží: bude potřeba se podívat, které to byly. Jakmile totiž jednou těženy byly, tak ta ložiska existovala a pravděpodobně ještě existují, třebaže již nejsou využitelná k průmyslové výrobě.

Hra je hra a tedy tato otázka dost odpadá. Problém je spíš, které se dají ve hře využít a které nikoliv. Zajímavá by mohla být těžba stříbra a následné zpracování.

TommPa9 · « **Reply #45 on:** April 22, 2009, 11:24:44 AM »

Quote from: VaclavMacurek on April 22, 2009, 10:35:06 AM

Zajímavá by mohla být těžba stříbra a následné zpracování.

A teď si vem jak by vypadala vozidla-obrněná dodávka, Pancéřovaný nákladní vagon... určitě by měla vysokou pořizovací cenu kompenzovanou vyššími zisky...

Václav · « **Reply #46 on:** May 01, 2009, 02:07:19 PM »

To je mi zcela jasné. Určitě by to však byla docela dobrá alternativa k jadernému průmyslu. Přinejmenším pro spoustu lidí by to byl mnohem přijatelnější průmysl než jaderný - a banka už je k dispozici, byť zatím jen jako městská budova. Banka jako koncový článek nějakého "fiskálního" řetězce by si však zasloužila velikost alespoň 2*2.

TommPa9 · « **Reply #47 on:** May 01, 2009, 06:19:04 PM »

tak nevím... napadají mě dvě mutace peněžního "průmyslu"

Papírna-tiskárna cenin-pobočka centrální banky-obchodní banka

zlatý důl-mincovna/

to by si ovšem vynutilo řadu drobností:
Nové zboží:
bankovkový papír, zlato, bankovky, mince...
Nová vozidla:
Obrněnou dodávku (dodávky), vůz na drahé kovy... (vozy)
a samozřejmně budovy:
zlatý důl, micovnu, tiskárnu cenin, pobočku centrální banky, obchodní banku...
samozřejmně by teoretcky stačila jenom centrální nebo obchodní banka ale za předpokladu, že finanční průmysl chceme formovat podle skutečnosti je tento model bankovnictví nejspíš více méně nutný...

Václav · « **Reply #48 on:** May 03, 2009, 08:19:46 AM »

Zlatý důl -> mincovna - tohle mne přivádí k jisté poznámce o průmyslu před rokem 1900, která se objevila kdesi ve hře.

TommPa9 · « **Reply #49 on:** May 03, 2009, 09:24:33 AM »

Co máš na mysli?

Václav · « **Reply #50 on:** May 04, 2009, 09:51:38 AM »

Že by zlatů důl a mincovna mohly být dostupné mnohem dříve než v roce 1900.

TommPa9 · « **Reply #51 on:** May 04, 2009, 01:38:08 PM »

Taky pravda... i když ono by celkově bankovnictví šlo zavést dřív... první bankovka byla vydána roku 650 n.l. v Číně...
jinak co se týká mincí tak v podstatě může být do mincovny klidně dodávána ocel ze slévárny... v podstatě nebudeme ani daleko od reality... stačí si na wikipedii najít složení českých mincí... (a fakt tam je!)

Sim · « **Reply #52 on:** May 05, 2009, 03:35:58 PM »

Zdravim,

docela zasnu kam az se da ve fantazii zajit - mysleno v dobrem smyslu. A je taky pravda, ze je vhodnejsi si napred navrhnout celou koncepci a pak do ni delat systematicky jednotlive casti.

Jenze ja nevim jak vy, ale me se nejlip tvori v situaci, kdy mam napad. Napad jak udelat nejaky detail nebo provedeni - pokud mi to nejde, sem akorat nastvanej a aby visel cely system jen na to, az doresim nejakou ptakovinku, to je docela o nervy.

Takze neberte to jako rejpani nebo snahu o usmernovani, spis je to mineny jako rada - tvorte to, co se vam tvorit chce. Je to vsechno cinnost dobrovolna, tak at z ni mame aspon radost.

A samosebou je snazsi vytvorit neco napred jen jako doplnek ke stavajicimu a pripadne pozdeji z toho udelat samostatny system. Tim chci rict, ze pokud budeme mit graficky doresenou mincovnu, banku a vozy pro prepravu cenin, muzem do mincovny vozit klidne ocel. Pokud nekdo naopak udela napred zlaty, stribrny a jiny dul, je mozne to zakomponovat napred do systemu dodavek pro fabriku na elektrokomponenty (nevim presne jak se ve hre ta tovarna jmenuje). A pokud by takove zacleneni do stavajiciho systemu bylo moc slozite, je mozne z toho dolu udelat aspon kuriozitu/pametihodnost.

TommPa9 · « **Reply #53 on:** May 20, 2009, 10:08:50 AM »

Quote from: Sim on May 05, 2009, 03:35:58 PM

...je mozne z toho dolu udelat aspon kuriozitu/pametihodnost.

Hlavně aby byl někdo, kdo by ten důl vytvořil... Já se takových pokusů vzdávám. Jak známo budovy neumím-jsou na mě velké! Nicméně pokud by se někomu chtělo pustit do budov a chyběla by mu k dotvoření atmosféry vozidla mohu posloužit svým grafickým archivem.

TommPa9 · « **Reply #54 on:** June 15, 2009, 10:55:51 AM »

Takže trochu oživíme diskuzi k CZ Paku.

Momentálně máme připravené sady:

Železniční doprava:

Elektrických lokomotiv do roku 2008 (to jest bez Balkánkého nátěru)
Dieselových lokomotiv do roku 2008 -||-

nějakou tu parní lokomotivu
většinu osobních a poštovních vagonů poučívaných u ČSD a ČD
nějaký ten motorák a elektrickou jednotku.

co nám na železnici chybí?
-dokončit vagony, motoráky (to si asi vezme na starost Sim předpokládám)
-dokončit parní lokomotivy a elektrické jednotky (páru beru já, o jednotky se klidně s někým podělím)
-koleje (pokud by se někomu chtělo dělat novou sadu českých kolejí-mezi pražci by třeba mohla růst tráva...)
-elektrifikace (to samý co u kolejí)
-stanice, nástupiště, provozní budovy (haly a podobně)
-depo/depa

Zapomněl jsem na něco?

Silniční doprava

Co se týká provozu na silnici tam máme:
-krásnou sadu silnic od Nema
-nějaké to nákladní auto
-sem tam nějaký autobus
-kompletní sadu trolejbusů používaných v ČSR a ČR od roku 1936

co by se hodilo:
-české zastávky MND a ČSAD (nebo aspoň podobné)
-depo
-samozřejmně další a další vozidla (Kdo se hlásí?)
-možná CZ elektrifikaci pro trolejbusy?

Lodní doprava:

Tady nemáme vůbec nic takže nápady jsou vítány

Tramvaje:

opět nemáme vůbec nic!
(pokud nepočítám Tomášovo Škodu 14T-Porsche tramvaj a moje ČKD KT8D5)

Letecká doprava

nic ticho po pěšině.

Budovy, památky průmysl:

Nic, nic, nic, nic... nic!

Takže otázka co s tím?

Václav · « **Reply #55 on:** June 15, 2009, 11:35:22 AM »

Mám v plánu k již existujícím kolejím pro rychlost 160 km/h dodělat pražce a pak přebarvováním mohu udělat celou sadu kolejí (s tím, že dvoje nejrychlejší koleje by mohly zůstat bez pražců). Už jsem začal pracovat na další elektrifikaci (zatím bude určena pro rychlost 400 km/h).

Určitě bude potřeba koleje pro rychlost 110 km/h a 160 km/h (ty už jsou hotové včetně elektrifikace, tunelu a dokonce dvou mostů). Když vezmu v úvahu existenci zatím neudělaného Pendolina, tak rychlost vyšplhá asi na 220 km/h, to jsou třetí koleje.

Sim · « **Reply #56 on:** June 15, 2009, 12:47:59 PM »

Rychlost koleji - tady jsem trosku odlisneho nazoru. Ve standardnim paku jsou dostupne koleje pro rychlosti (lovim to z pameti, takze nepresnost se muze vyskytnout, zejmena u rychlosti vyssich nez 160) 65, 110, 160, 280, 320 a 400 km/h. Elektrifikace je k dispozici pro 110, 230 a 400 km/h (chybi mi tam elektrifikace treti koleji, rychlost z hlavy nevim. Tramvajove koleje jsou pro rychlost 50 a 80 km/h, trolejove vedeni k nim tusim odpovida 80km/h.

Predpokladam, ze misto nahrazovani stavajicich koleji jinym grafickym provedenim by - v tuto chvili (= kdy toho mame pro samostatny CZ pak zatracene malo) - bylo vhodnejsi energii smerovat na doplneni chybejicich "clanku mozaiky".

Pokud mam byt konkretni, tak pro pouziti na lokalnich tratich by se hodilo kolejivo s rychlostma 30 az 40 a druhe pro 50 km/h. Oboje by bylo pouzitelne i pro ruzne vlecky ... vseobecne proste koleje, ktere se polozi a lezi tam a jednou za den az mesic projede vlak, u ktereho na rychlosti presunu moc nezalezi.

Dale je velky skok mezi rychlostmi 65 a 110 - chybi mi nejcasteji pouzivane koleje v CZ o rychlosti nekde kolem 80-90. Diky teto absenci totiz pak vypada ponekud rozporuplne provoz vetsiny motoraku z me produkce - 810 nebo Regionova na trati 110km/h dost zdrzuje, pouziti trate s rychlosti 65 sice srovna rychlost na trati, ale zdrzuje jeste vic. Podobne motorovy vlak ve slozeni 954+054+854 na trati s rychlosti 110 vlastne porad akceleruje, kdezto na trati s rychlosti kolem 80-90 by provoz byl preci jen realnejsi.

V soucasnosti nejrychlejsi trate v CZ jsou stavene na rychlost 160 km/h, na rovnych usecich bez omezeni, v zatackach je to 160km/h pro "klopidla" (vozidla s nucenym naklapenim skrine, tedy nyni jednotka Pendolino) a 140 pro bezne vlaky. Teoretickou maximalni povolenou rychlost tedy Pendolina u nas vyuziji maximalne na zkusebnim okruhu v testovacim rezimu. Pokud bych chtel doplnovat jeste jeden typ trate mezi soucasne 110 a 160, mel by pri rychlosti nekde kolem 130 az 140 km/h vyuziti zejmena pro dnesni vlaky kategorie R a Ex, tedy vagony s povolenou rychlosti 140. Sem patri treba A, AB, B, Beer nebo modre ctyrnapravove postovni vozy.

Trate pro vyssi rychlosti povazuju zatim (s prihlednutim na vozovy park) pro cesky pak jako ponekud nepodstatne - tim ale v zadnem pripade nechci od jejich tvorby odrazovat, spis bych se priklanel k venovani usili smerem do dnes realnych rychlosti trati.

Prestoze vim o existujicich novych tratich a tunelech, nemel jsem potrebu je do hry zapojovat prave proto, ze pro ne nemam ve hre vyuziti.

Co se tyka seznamu, ktery uvedl TommPa9... chybi tam jednostranna nastupiste, ktera tvoril tusim VaclavMacurek. Sice se jedna o futuristictejsi podobu nez bych si predstavoval, i presto je to u me ve hre nejcasteji vyuzivany typ zastavky. Zde bych jen doporucil - pro pripadnou tvorbu soucasnych nastupist - ubrat sviticich pixelu.

TommPa9 · « **Reply #57 on:** June 15, 2009, 03:01:36 PM »

A no jo-jednostranné nástupiště! Ty jsem zapomněl stejně jako mosty. Václavovi se tímto omlouvám.

Sim · « **Reply #58 on:** June 15, 2009, 03:17:57 PM »

Jo nojo, mosty, na ty jsem chtel taky reagovat a zapomel na ne :-D

O co jde: nevim presne s prichodem ktere verze k tomu doslo, ale nyni jiz neni omezena maximalni delka mostoveho pole. Coz na jednu stranu umoznuje stavet stale odvaznejsi projekty a zejmena premosteni more jsou znacne ulehceny, na stranu druhou se ponekud ztraci duvody pro vetsi variabilitu mostu.

V soucasnosti to tedy vypada tak, ze mame v nabidce vlakove mosty pro rychlosti (opet to lovim z pameti, takze orientacne) 30, 50, 75, 90, 110 a 160 + jeste nejake rychlejsi, ale ty nepouzivam. No, ja jich v podstate pouzivam ve hre dost malo, vicemene nejcasteji 110 a 160 km/h mosty. Ostatni jen zridka - bohuzel jsou tam urcite graficke problemy a "chyby", kvuli kterym se mi proste nelibi.

Konkretne most 90km/h je sice graficky pekny, ale ma "nohy", ktere bohuzel zasahuji presne doprostred policka pod mostem. Pokud tam vede silnice nebo kolej, vypada to dost blbe. Navic se poloha "nohy" meni v souvislosti s tim, jak otacim mapou :-( Noha sice jde vetsinou vybombardovat, ale az pote, co odstranim vetsinu toho, co pod mostem je. V pripade, ze je pod mostem fabrika nebo kuriozita, je vymazani nohy nemozne.

Docela impozantne pusobi na prvni pohled montovana ocelova mostni konstrukce (tusim 50 nebo 70km/h), ale jen do doby, nez se na ni podivam podrobneji a vsimnu si, ze nenavazuje na podklad. Nedokazu to popsat, takze doporucuju vyzkouset most pres hluboke udoli (aspon tri patra) a na svazich bude videt, ze to nepasuje.

Václav · « **Reply #59 on:** June 16, 2009, 11:15:15 AM »

chybi mi tam elektrifikace treti koleji

Elektrifikace třetí kolejí je k dispozici v výchozí sestavě - a to pro rychlost 160 km/h. Ne však horní elektrifikace pro tuto rychlost.

TommPa9 · « **Reply #60 on:** June 16, 2009, 11:42:19 AM »

Myslím, že Sim myslel v tomhle výčtu mi chybí elektrifikace třetí koleje.....

Elektrifikace je k dispozici pro 110, 230 a 400 km/h (chybi mi tam elektrifikace treti koleji, rychlost z hlavy nevim.)

Sim · « **Reply #61 on:** June 16, 2009, 12:37:40 PM »

slovo "chybi" bylo mysleno ze chybi v mem vyctu, nikoliv ve hre... to jen pro upresneni :-D

Václav · « **Reply #62 on:** June 18, 2009, 09:52:50 AM »

Jsem vytvořil novou verzi toho jednostranného nástupiště.
Zdrojový obrázek (nahrán na graphics.simutrans.com):

Download z www.simutrans.webz.cz

Objekty obou nástupišť mají stejné názvy jako u přechozí verze, takže po nahrání se ve hře automaticky objeví nová podoba nástupišť. Podle reakcí na předchozí verzi si myslím, že nikomu nebude líto, že přijde o cirkus.

Zatím je to bez ozdob jako jsou tabule s názvy stanic, zastřešení atd. Ale přidělám i tohle. Pak budou konce nástupišť ještě jasnější (lépe poznatelné).

Sim · « **Reply #63 on:** June 18, 2009, 10:00:42 AM »

Uz se tesim, az to prubnu ... jen mi prijde trochu divny styl ukonceni nastupiste - pusobi to na me jako by se nastupiste oddalovalo od koleje, pritom ve skutecnosti je porad stejne daleko, jen se snizuje (nebo jsou tam schody) - ale je mozny, ze ve hre to vynikne jinak nez takhle kazdy dilek samostatne.

TommPa9 · « **Reply #64 on:** June 18, 2009, 10:22:06 AM »

Takže zkusil jsem ty jednostranný nástupiště a mám několik připomínek:

-kapacita/náklady (moc lidí moc vysoká cena a náklady)
-konce peronů (u nástupiště dolního v levo rovina, v pravo se svažuje dolů-to je v pořádku, ale hodil jsem si vedle tohoto nástupiště horní a tam je to přesně opačně. v pravo rovný a v levo míří konec peronu někam k nebesům. Možná ten dojem dělá jiný úhel toho černo-bílého pásu

až na tyhle drobnosti se mi to nástupiště líbí

Václav · « **Reply #65 on:** June 18, 2009, 11:20:10 AM »

Kapacita a náklady bohužel moc ovlivnit nelze - v tom je rozdíl oproti ostatním drážním stavbám, například mostů, tunelům, tratím samotným apod. Tady je dané nějaké výchozí číslo, z hlavy si jej nevzpomenu a od něj se odvíjí jak kapacita, tak náklady - kapacitu a rovněž náklady na stavbu a provoz vyděl číslicí 5 (pro tuto novou verzi jsem použil tento násobek).

Kapacitu samozřejmě mohu ještě o něco snížit a tím úměrně snížit náklady. Víc však s tímto nesvedu.

Pokud jde o konce, jde čistě o optický klam, protože nejsou rovně, ale každé dva díly (pruhy - bílý a černý) mění svůj úhel vůči výchozí pozici. Další efekt přidává viditelnost základů toho nástupiště a také posun barev (bílá proti černé, nikoliv bílá proti bílé).

Věř ale, že celé nástupiště je úplně rovné a jedině ten okraj, který se na koncových dílech vzdaluje od tratě způsobuje ten podivný efekt, který jsi popsal.

Pokud jde o zastřešení, mám v plánu tři typy
- budka jako z horní fotky - po jedné na každém díle, kromě těch krajních
- klasické zastřešení - přes všechny středové díly, s konci zastřešení na koncových dílech
- žádné

U všech třech variant nástupišť budou na koncových dílech imitace tabule s názvem stanice

Pokud jde o budovu z druhé fotky, ta bude muset být jako doplněk - a ten sice mohu nakreslit, ale někdo jiný jej pak bude muset dokončit - rozstříhat, připravit *.dat soubor a vytvořit *.pak soubor.

Už jsem se o takový doplněk jednou pokusil, ale neúspěšně - hra při pokusu o postavení té stavby padala. Proto tu práci bude muset dokončit někdo jiný.

Sim · « **Reply #66 on:** June 19, 2009, 03:33:57 PM »

Tak jsem prubnul nastupiste ... a mam par dalsich postrehu a pokud bych si mel hrat na jakehosi "pakoveho koordinatoria", tak i par navrhu, co delat abysme melu ucelenou sadu "CZ" nastupist.

- pokud to chapu spravne, jsou pro kazdy smer definovany 4 obrazky. jeden pokud se udela jen jedno pole, dva krajni pokud jsou pole u sebe aspon dve a potom vlozene pole

- nejak mi u toho hapruje napojeni krajnich na vlozene pole pokud koukam na nastupiste pres trat - jako by tam jedna rada pixelu cervenobileho pruhovani chybela

- zakonceni by melo byt smerem dolu a ne pryc od koleje, nevim o jedinem nastupisti, ktere by bylo reseno oddalenim nastupni hrany - to jsem uz uvadel v predchozim prispevku

- celkovy dojem z grafickeho provedeni je super

- pokud do budoucna bych si predstavoval nasledujici varianty:

a) nastupiste zastavky na lokalce - kapacita 64, jen pro lidi. Vzhled jako ted, ale uzsi nastupiste (rekneme polovicni), struktura povrchu betonove panely. Na jednom krajnim dilku by (tesne u kraje smerem k vlozenemu) byla malicka cekarna (a na cekarne napis), pro zastavku o delce jednoho dilku by tam byla jen lavicka (bez napisu). Proste neco takoveho

b) nastupiste nadrazi na lokalce nebo zastavky na hlavni trati - kapacita 96 nebo 128 podle uvazeni, vzhled jako ted vcetne struktury povrchu. Na jednom krajnim dilku (optimalne na tom druhem nez v pripade a aby to bylo pestrejsi) by byla cekarna vetsi nez v predchozim pripade (treba i modernejsi). Na cekarne napis, na druhem krajnim dilku jen cedule, na vlozenych a na jednodilku by byly lavicky - predpokladam, ze takoveto nastupiste by melo delku kolem 6 poli, takze tady jedna lavicka na kazdem dilku nebude vypadat divne. Orientacne by to melo predstavovat neco, jako je v mem predchozim prispevku vyse fotka ze Celadne. Dulezitym prvkem, ktery by zvysil pouzitelnost takoveho nastupiste, by byly "vkladane" ctverce se stejnou strukturou povrchu, pripadne s dalsimi budovami, ktere je mozne dodelat dodatecne pod jakykoliv dalsi cudlik. Vyznam vysvetlim pozdeji

c) osvetlene nastupiste - vicemene to same co predchozi, ale s lampami osvetleni na hrane tak, aby dve nastupiste proti sobe tvorily jednu nahore rozdvojenou lampu - predpokladam, ze spravnym pozicovanim lampy v jednotlivych pohledech by toho slo docilit. Kapacita zase o neco vyssi, pouzitelnost zejmena na vetsich nadrazich na mene pouzivanych kolejich nebo na prodlouzeni zastreseneho nastupiste o nezastresenou cast - takhle to ma treba svinov, zastresena je jen tretina peronu. Kapacitu pocitam na 160.

d) zastresene nastupiste - v podstate mene moderneji pojata predchozi verze s dizajnem soucasneho nastupiste. Strecha by byla jen na vlozenych dilkach a na cele by byl napis tak, aby u solo tvoril samostatny a u nastupist proti sobe tvoril jeden dlouhy nerozdeleny napis. Krajni dilky nebo samostatne by byly zrejme shodne s nastupistem osvetlenym, cimz by slo docilit efektu zastresene jen casti nastupiste. Kapacita nekde kolem 240.

e) moderni zastresene nastupiste - zatimco variantu d predpokladam s imitaci plechu na strechu, tady bych videl neco podobneho s pouzitim skla, takze neco v dizajnu moderniho nastupiste z origo sady (polopruhledna strecha do modra), nebo prvni verzi jednostranneho nastupiste - ovsem opet s dizajnem "podlahy" a nastupni hrany verzi b az d

f) zminil jsem se o "vyplnovych ctvercich" ... predstavuju si proste stavebnicovy system s jednotnou "podlahou" ze ktereho by bylo mozne postavit treba vyplne mezi dvema nastupisti, pokud mam jednu kolej slepou a nechci tam mit mezeru. Jde proste o to, abych dokazal udelat treba jedno nastupiste sirsi nez jine. Jednak je to dizajnova zalezitost, zaroven se timto zpusobem muze zvysovat kapacita zastavek. A hlavne by pak na tomhle "zaklade" sly stavet ruzne nadrazni budovy. Zatim mam jen velmi hrubou predstavu, ale jsou to veci, co mi docela chybi.

Muzu pripadne poprosit o zaslani .dat souboru? Zkusil bych - pokud nebudes mit namitek - udelat trochu jinak to zakonceni krajnich dilu a rad bych to zkusil ve hre, samostatne to moc nevynikne.

VS · « **Reply #67 on:** June 19, 2009, 04:54:56 PM »

S tou "stavebnicovou" koncepcí stanic plně souhlasím, koneckonců ve 128 už to neformálně máme

Navíc jakmile je hotový jeden kus, další už se dají přidělat snadněji.

Jestli to s celým pakem myslíte vážně, budete potřebovat buď se domluvit kdo bude koordinátor a látat to celé dokupy, nebo domluvit nějaký systém sdílení + rozdělení pravomocí. Doporučuji řešit teď a pokud možno transparentně, aby v tom případně nevznikl příšerný bo... zmatek

Rozhodně to zatím vypadá velmi slibně!

Doporučoval bych zaměřovat se postupně na jednotlivé oblasti, teď máte skvěle nakročeno na železniční dopravu - osobní, ale Tomáš mi hned vyslepičil že už děláte i nákladní vagóny, takže vlastně celkově. Rozhodně nepočítejte s tím, že by celá sada byla hotová za dva tři měsíce. Pokud ji budete budovat po kouscích, bude mnohem lehčí vypůjčit si chybějící díly odjinud.

TommPa9 · « **Reply #68 on:** June 19, 2009, 06:38:21 PM »

Začnu trochu netradičně od konce:
-co se týká vypůjčování věcí od jinud trochu problém může být s jinou použitou technikou, jiným stylem vozidel, budov a podobně. Každopádně minimálně co se týká železničních vozidel žádné vypůjčování momentálně není potřeba. Koleje už někde popsal Sim, takže základním problémem bude doplnění kolejí tak, aby odpovídaly našemu prostředí.
-zastávky a stanice jsou probrané až až v předchozím příspěvku takže ode mě bez komentáře

Rozdělení pravomocí by určitě nebylo od věci, jen nevím kdo co na sebe vezme.

zatím by byla vhodná funkce koordinátora, který by měl přehled o tom, co je kde potřeba a co se ještě dá nebo nedá udělat. Ohledně železnice mám jediného kandidáta (Sima) protože nikdo jiný asi nemá takový přehled o všem kolem kolejnic jako on.
tramvaje, auta, autobusy už takový problém koordinovat nebude. jen letadla a lodě mě děsí. Ruku na srdce kdo dokáže nakreslit letadlo tak, aby si bylo podobný? další problém budou lodě, materiál na lodě a někdo kdo nakreslí lodě!

VS · « **Reply #69 on:** June 19, 2009, 07:09:07 PM »

Letada raději nechte být. Hlava v oblacích věci neprospívá

Lodě jsou obecně nedostatkové zboží, takže bych si s nimi taky moc nezoufal. Když budou, budou, když ne, tak ne....