Tohle téma zakládám jako volné pokračování diskuse o hře s ohledem na elektrickou komptibilitu - či bez ohledu na ní a s maximalizací zisku, která započala zde (http://forum.simutrans.com/index.php?topic=553.msg74128#msg74128).
Ano, hraji bez ohledu na elektrickou kompatibilitu - až na jednu vyjímku - alespoň dodržuji horní a dolní elektrifikaci. Ale s přistoupením k hře na centrální DKV (tedy nemám depo u každého výchozího nádraží, ale jedno DKV slouží třeba pro deset takových nádraží*) se k hře s ohledem na elektrickou kompatibilitu blížím.
Ovšem prakticky dělám to, že pravidelně nepravidelně vyměnuji všechny dopravní prostředky - a na železnici obvykle provozuji jen jeden typ lokomotivy a jeden či dva typy elektrických jednotek - což jsou (na konci hry):
ČD 380
ČD 460
ČD 471
Pouze v průběhu výměny vlaků za nové tak může dojít ke konfliktu vlaků různých napájecích souprav - jako v právě rozehrané hře, kde jsem (v roce 1968) měnil řady E 499.0, E 499.1 a E 669.0 za laminátky 32E a S 499.0. A do toho ještě přibyly jednotky SM 488.0, ale ty nechávám jezdit pouze v metru.
* - v současné hře mám pouhá čtyři DKV - a z toho jedna trať je dosud zcela oddělená od ostatních.
Ovšem mnohem drsnější postupy směrem k maximalizaci zisků jsou v oblasti používání osobních a poštovních vozů - s co nejvyšší rychlostí a kapacitou. Takže teď mám několik vlaků, kde laminátka 32E táhne dvě čtveřice patrových vozů Bp a čtyři poštovní vozy Da 6-5010.
VaclavMacurek > tak z hlediska maximalizace zisku - za cenu nerealnosti - mi vychazi jako "optimalni" neco ve stylu: 380+20xBpmz+3xDmsz vozici lidi mezi dvema mesty (A-B) blizko u sebe pres zastavku (C) na druhe strane mapy - koleje by byly nejpomalejsi co muzou byt a vypadaly by nejak takto:
A
\
\
-----------------------------------------C
/
/
B
Proste najizdeni maximalniho poctu kilometru bez ohledu na to, jak rychle se jede. Trat diky pomalym kolejim nezere tolik penez (pro vetsi hustotu a efektivitu je vhodne ji resit dvoukolejnou), na zastavce C nikdo nenastupuje ani nevystupuje, takze staci jeden dilek.
Ja obcas tohle udelam - ovsem v jinem meritku a v podstate naopak v ramci priblizeni realite: v pripade, ze potrebuji nabrat vysku, nevedu koleje primo do svahu, ale stoupam "po vrstevnici" plynule v pomeru 1:5 ... a pak nekde udelam uvrat. Protoze jsou to "kilometry navic", pridam do te uvrate jeden dilek zastavky a pokud jede plny, hned ma ekonomickou bilanci lepsi :-)
380 + 20*Bpmz + 3 * Dmsz - na to aby bylo nádraží dlouhé asi tak osmnáct dílů. A utáhne vůbec ta jedna lokomotiva těch třiadvacet vozů? Vždyť to musí brzdit rozjezd vlaku.
Já používám pouze osmidílková nádraží (hlavně kvůli nákladním vlakům) a nejvíce se mi osvědčilo 380 + 9 * Arriva Bomz 21-95 Alex.
Pokud jde o spojování měst, spojuji většinou přes uzly. Tzn., kdybych to vzal podle reálné mapy, z Chebu, Karlových Varů, Chomutova, Mostu a Teplic bych dovezl lidi do Ústí nad Labem - z něj pak do Prahy - a z Prahy pak třeba do Brna (přičemž do Brna by lidé byli sváženi z okolních měst). Nebo bych obešel Ústí nad Labem a do Prahy svážel přímo. Určitě by to ale nešlo přes Cheb či Karlovy Vary.
Pokud jde o centrální DKV, jejich používání má několik výhod:
1. snadnější výměna vlaků
2. šetření nákladů
... a možná by se našly další výhody